O MNĚ

Někdy musíme ztratit jistotu, že život poběží dál tak, jak jsme si naplánovali, abychom začali skutečně vnímat, co znamená žít.

Co když naše tělo není jen něco, o co máme pečovat, co chceme změnit, posílit nebo zbavit bolesti? Co když je to právě ono, prostřednictvím čeho můžeme život prožívat naplno?

Tuto otázku jsem si nezačala klást včera. Přivedl mě k ní vlastní život, zkušenosti, hledání a hlavně chvíle, které bych si sama nikdy nevybrala.

Když se život na chvíli zastaví

Někdy se život zastaví tak náhle, že všechno, co jsme dosud považovali za důležité, na chvíli ztratí svůj význam.

V roce 2005 se mi to stalo při lyžování v italském Livignu. Vážný úraz krční páteře a hrozba ochrnutí těla od krku dolů mě přivedly do prostoru, který jsem do té doby neznala. Do ticha, v němž už nebylo možné pokračovat stejně jako dřív.

Když se člověk ocitne tak blízko hranici vlastních možností, začne se jinak dívat na své tělo, na život i na to, co v něm skutečně stojí za pozornost.

Tehdy jsem ještě netušila, kam mě tato zkušenost zavede. Věděla jsem jen, že se chci znovu svobodně pohybovat, důvěřovat svému tělu a naplno žít.

Cesta, která začala mnohem dříve

Můj zájem o tělo se přitom zrodil už v šestnácti letech. Tehdy mě zajímalo především to, jak změnit jeho vzhled. Chtěla jsem vědět, jak tělo funguje a co všechno s ním lze dělat.

Po úrazu se ale moje otázky radikálně změnily. Přestalo mě zajímat jen to, jak tělo vypadá. Potřebovala jsem pochopit, jak funguje, a jak mohu pomoci sobě i svému tělu znovu žít aktivně a bez omezení a bolestí.
Zásadní obrat přineslo setkání s učením Dr. Idy Rolf a principy její Strukturální Integrace. Otevřely mi nový pohled na tělo: tělo v gravitaci, fascie a vzájemné souvislosti, které ovlivňují jeho fungování.
Došlo mi, že tudy vede cesta ke změně. Že tělo není soubor nezávislých částí, ale propojený celek, v němž se změna na jednom místě může projevit i úplně jinde.

A to byl teprve začátek.

Objevila jsem, že tělo funguje jinak, než jsem si myslela

Když jsem kdysi chtěla změnit vzhled svého těla, zaměřovala jsem se především na partie, které jsem chtěla zmenšit. Chtěla jsem menší zadek a stehna, a tak jsem je cvičila znovu a znovu. Jenže místo očekávané změny přibývaly bolesti a moje zoufalost.

Postupně jsem pochopila, že ani tvar a objem stehen nemusím ovlivňovat pouze prací s nimi samotnými. Naopak, důležité souvislosti vedou i k hrudníku a způsobu, jakým je celé tělo uspořádané. To, co jsem dříve považovala za problém jedné partie, jsem začala vnímat v mnohem širších souvislostech.

 Pak přišel první velký šok: problém nemusí být tam, kde ho cítíme.

Začala jsem poznávat, jak jsou jednotlivé části těla propojené. Jak může způsob, kterým pracují chodidla, ovlivňovat kolena, jak do pohybu vstupuje pánev a psoas a jak souvislosti pokračují přes trup až k hlavě a zároveň do paží a předloktí.

Toto poznání pro mě nebylo jen teorií. Sama jsem měla diagnostikovanou artrózu kolenních kloubů 3. stupně. Když jsem začala pracovat se svým tělem v souvislosti s poraněnou krční páteří, postupně se začaly měnit i potíže s koleny. To, co jsem původně hledala kvůli krční páteři, mi nakonec pomohlo vyřešit i dlouholetý problém s koleny. A právě to pro mě bylo dalším velkým překvapením.

Najednou jsem se na své tělo začala dívat úplně jinak. Přestala jsem hledat řešení pouze v místě, které mě bolelo. Začala jsem hledat souvislosti.

Přišel i další překvapivý objev: samotné cvičení ještě nemusí znamenat změnu. Pokud stále opakujeme stejným způsobem pohyb, můžeme dosavadní pohybové vzorce ještě více upevňovat. Přesně to jsem dělala i já.

Musela jsem se naučit staré vzorce postupně opouštět. Soustředěně, trpělivě a s velkou pozorností k tomu, jak své tělo používám.

Pochopila jsem, že při pohybu nerozhoduje jen to, CO děláme, ale především JAK to děláme.
Že způsob, jakým tělo používáme, má zásadní význam pro jeho fungování.

A postupně jsem objevovala ještě hlubší souvislosti.

Každý člověk je jiný. A každé tělo je jiné. Proto ani stejný cvik nemohou dva různí lidé provádět úplně stejně. To, co jednomu tělu prospívá, nemusí mít u druhého stejný účinek. Nestačí tedy znát cvik. Potřebujeme rozumět tělu, které ho provádí.

Začala jsem mnohem více vnímat také význam gravitace. Působí na nás neustále a významně se podílí na tom, jak se naše tělo postupně tvaruje, jak je uspořádané a jak se v něm cítíme.

A do toho vstupují fascie – rozsáhlý propojený systém tkání, který se podílí na podpoře, propojení a formování těla. Pokud chceme porozumět jeho tvaru a fungování a vědomě s nimi pracovat, nemůžeme fascie přehlížet.

Začala jsem také jinak chápat význam délky těla. Ne jako pouhého čísla na měřidle, ale jako důležitého aspektu jeho uspořádání a fungování.

Postupně se přede mnou otevíral úplně nový svět. Svět souvislostí, které jsem dříve neviděla a které zásadně změnily můj vztah k vlastnímu tělu.

A moje objevování zdaleka nekončí.

V posledních měsících mě překvapilo něco, co bych dříve vůbec nepředpokládala. Začala jsem mnohem intenzivněji pracovat se svaly hlavy a obličeje a objevovat, jak výrazně tato oblast souvisí s fungováním celého těla. Věděla jsem, že moje tělo má ještě rezervy v prodloužení. Netušila jsem ale, jak významnou roli v jejich hledání může sehrát právě hlava a obličej.

Tyto zkušenosti už přenáším také do lekcí Rolfcvičení. U cvičenců společně hledáme dosud nevyužité rezervy a možnosti, které se otevírají prostřednictvím této specifické práce. A začínám si všímat souvislostí, které mě opravdu překvapují - například toho, jak se práce s hlavou a obličejem promítá i do oblastí, jako jsou moje dlouhodobě náchylná kolena.

Je to pro mě další velké poznání. Znovu se ukazuje, že tělo má mnohem více možností a souvislostí, než jsem si ještě nedávno dokázala představit. A právě to mě na mé cestě tolik baví: i po desítkách let hledání přicházejí objevy, které mi úplně změní dosavadní pohled na tělo.

Nestačí cvičit. Potřebujeme se naučit jinak pracovat se svým tělem.

Tohle poznání se stalo jedním ze základů mé další práce.

Při běžném cvičení se často soustředíme na to, abychom cvik správně provedli, udělali určitý počet opakování nebo dosáhli určitého rozsahu pohybu.

Jenže tělo si pamatuje nejen to, co děláme, ale také způsob, jakým to děláme. A pokud stále opakujeme stejné pohybové vzorce, můžeme je tím dál upevňovat. A pokud jsou to vzorce, které nás dovedly k bolesti či omezení, jejich další posilování nám nepomůže.

Při Rolfcvičení proto pracujeme jinak.

Jednotlivé pohyby doprovázejí konkrétní představy a asociace, které mají své anatomické pozadí a pomáhají cíleně ovlivňovat reakce svalů a tkání. Nejde o pouhé představování si něčeho v mysli. Tyto představy vědomě promítáme do těla a učíme se prostřednictvím nich měnit způsob, jakým pohyb provádíme.

Soustředíme se, vnímáme tělo a současně mu dovolujeme reagovat jinak. Je to aktivní spolupráce, která vyžaduje pozornost a přesnost. A právě díky ní se otevírají nové pohybové možnosti, nové zkušenosti s vlastním tělem a cesta ke změně dosavadních pohybových vzorců do výhodného pohybu.

Někdy člověk nejprve zažije změnu a teprve později pochopí, co se v jeho těle odehrálo.

A změna se nemusí týkat jen pohybu. Nová zkušenost s vlastním tělem může ovlivnit také to, jak se vnímáme, jakou máme důvěru ve své možnosti a jak přistupujeme k sobě samým.

Z osobního hledání vznikl Návod na tělo®

Více než čtyřicet let se osobně věnuji poznávání těla a přes dvacet let jeho odbornému studiu, výzkumu, vývoji metodiky a praktické práci s lidmi.

Ve spolupráci s Alešem Urbanczikem jsem rozvíjela Rolfcvičení – Rolfjógu a Rolfpilates. Postupně vznikal také Rolfmanual, metodický základ, který propojuje principy učení Dr. Idy Rolf s jejich využitím v aktivním pohybu a každodenním životě.

Časem mi ale bylo stále jasnější, že samotné cvičení je jen jednou částí mnohem širšího přístupu.

Většinu života totiž netrávíme na cvičební podložce. Tělo používáme při každém kroku, při práci, cestování, odpočinku, při setkávání s druhými i ve chvílích stresu. Právě způsob, jakým se svým tělem zacházíme v každodenním životě, má zásadní význam.

Chtěla jsem proto lidem předávat nejen konkrétní pohybové postupy, ale také porozumění souvislostem. Ukazovat, proč tělo reaguje určitým způsobem, jak s ním pracovat a jak poznatky využívat v běžném životě.

Tak vznikl koncept Návod na tělo® – TĚLO V SOUVISLOSTECH.

Dnes propojuje tři vzájemně se doplňující cesty:

Rolfcvičení (Rolfjóga & Rolfpilates)

Učí nás vnímat tělo a vědomě ovlivňovat způsob, jakým se pohybujeme. Nejde jen o provádění cviků, ale o přesně vedený pohyb, nové zkušenosti a objevování možností, které jsme dosud neznali.

Semináře Návod na tělo

Přinášejí hlubší porozumění anatomii, biomechanice, fasciím a souvislostem, které ovlivňují fungování těla. Pomáhají pochopit nejen CO a JAK dělat, ale také PROČ, KDY a v jakých situacích. Poznatky ze seminářů pak můžeme využívat každý den.

Detoxikační relaxační pobyty

Vytvářejí prostor pro hlubokou regeneraci, odpočinek a nové zkušenosti s péčí o tělo, výživou a životním stylem. Propojují Rolfcvičení, Rolfmanual, detoxikaci fascií a celého těla, relaxaci a čas věnovaný sobě. Umožňují komplexní proměnu.

Každá z těchto součástí přináší vlastní výrazný efekt. Jejich propojením vzniká synergie a prostor pro komplexní proměnu.
Každá z těchto cest nabízí jinou zkušenost. Společně tvoří širší pohled na tělo, který nekončí odchodem z lekce, semináře nebo pobytu.

Nejde jen o tělo. Jde o život, který díky němu můžeme žít.

Ať je nám dvacet, padesát nebo osmdesát. Ať sportujeme, pracujeme převážně vsedě, pečujeme o rodinu nebo právě hledáme cestu z tělesných potíží.

Všichni potřebujeme své tělo. Chceme se pohybovat, mít možnosti, zvládat každodenní zátěž, cestovat, tvořit, sportovat, hrát si, být s lidmi, které máme rádi.

A nechceme, aby se náš život postupně zmenšoval jen proto, že jsme se smířili s tím, že naše tělo už nic jiného nedokáže.

Nejde o dokonalost. Nejde o to vypadat stále mladě nebo zvládnout všechno, co zvládnou ostatní.

Jde o to poznávat možnosti, rozvíjet je a vytvářet tělu podmínky, aby nám dobře sloužilo v životě, který chceme žít.

Právě proto mě tato práce stále tolik baví. Každý člověk přichází s jiným příběhem a každý může objevit něco, co dosud neznal. Někdy je to nový způsob pohybu, jindy úleva od dlouhodobého omezení. A někdy prosté překvapení, že tělo dokáže reagovat jinak, než jsme čekali.

Nechci lidem předepisovat, jaké tělo mají mít ani co všechno musí zvládnout. Chci jim ukazovat, jak svému tělu lépe rozumět a kolik nových možností mohou objevit.

Čím jsem starší, tím je mi lépe.

Ne proto, že by život přestal přinášet výzvy. Ale protože stále objevuji nové možnosti, jak jím procházet. A čím déle se věnuji lidskému tělu, tím více si uvědomuji, kolik toho ještě neznáme a kolik můžeme objevit.

Budu ráda, když se na této cestě potkáme.

Zdenka Šímová

Autorka metod Návod na tělo® a Rolfcvičení